James Matthew
Pirátská loď

Zelené blikající světlo a hnilobný označovaly místo, kde kotvil v ústí pirátské řeky .
Již ten název se příčil dobrému vkusu, ale skutečně pochmurný dojem vás čekal, když jste se ocitli .
Bylo to rejdiště krys starých hadrů, poloprázdných soudků rumu, nahnilých brambor a špekových kůží.
A mezi tím vším se procházel loudavou, vznešenou chůzí korzár Hák a šířil kolem sebe vůni svého
oblíbeného parfému značky Noční . Jeho muži pospávali mezi stočenými lany nebo se povalovali u soudků rumu a hráIi karty.
Hák jim nevěnoval jediný pohled. Pohrdal tou páchnoucí . Nikdy v životě neměl přítele - a teď odsoudil k pomalé smrti
i svého nepřítele . Najednou toho skoro litoval. S kým bude měřit své síly a svůj důvtip? Z nepříjemných myšlenek
ho vytrhly zuřivé hIasy Čahouna, Slušňáka a . Vypadalo to mezi nimi na pořádnou rvačku. Ve stejnou chvíli vytáhli totiž
všichni tři jako trumf srdcové eso! I dítě ví, že v žádném mariášových karet tři srdcová esa prostě nenajdete.
A to znamenalo, že jeden z nich, ale spíš dva, nebo dokonce všichni tři . „Ticho, vy tam!" zařval korzár Hák.
„Přivlečte na palubu ty – a vzácnou slečnu Wendy." Piráti tahali z podpalubí k řetězu připoutané chlapce.
Pak je srovnali do řady před Háka. , že si jich vůbec nevšímá. Procházel kolem nich a zpíval si docela
hlasem velmi neslušnou písničku. Uprostřed najednou přestal a se k zajatcům obrátil.